… není moc velký ;-). Když se vrátím k příspěvku ze 7. prosince, který pojednává o první velké překážce, mám smutné pokračování.
Nakonec jsem totiž musel podstoupit plastiku předního křížového vazu (absolvováno 29. prosince dopoledne), která si vyžádá poměrně dlouhé léčení. Plné zahojení prý trvá až “9 měsíců”. Na kolo bych si měl sednou snaž již v březnu, do bazénu se dostanu zhruba ve stejnou dobu, problém ale bude běh. Ne dříve než v dubnu/květnu mě pustí na lehký výklus… O intenzivním pace-buildingu (trénink rychlosti, potřeba na kratší tratě jako New York Triathlon) tak nemůže být ani řeč :-|
Post-operační fotky ;-)
Což ovšem neznamená, že bych na plánech na letošní rok něco rušil! Pouze bude potřeba pár věcí pozměnit… Nechci nic zakřiknout, do New Yorku ale rozhodně poletím. Už mám rezervace na dva termíny, nakonec rozhodne asi to, jak se vyvine situace ohledně závodu Maratona Dles Dolomites.
Jinak se ale mám docela dobře!
Zahájil jsem rehabilitace, většinu dne strávím v křesle/posteli s notebookem na klíně a díky tomu dny utíkají poměrně rychle (Facebook, práce v H1.cz, študium na VŠE). Další velkou výhodou je aktuálně probíhající promo-akce od UPC, díky které máme doma všechny kanály v kategorii Sports. I když se na TV dívám minimálně, playoff v NFL je docela dobrá kulisa k čemukoliv ;-)
Perlička na závěr: Každé odpoledne v 5 mám highlight dne – injekce do břicha na ředění krve. Na začátku bylo docela frightful experience, teď už je z toho ale rutina. Silné povahy nechť samy posoudí…
Nějak nerozumím tomu, z čeho to vzniklo cele? Každopádně ať se to dobře uzdraví, NY čeká ;-)
Supe, to máš tak, když si někdo vyjede lyžovat a neodhadne možnosti při seskoku z 20m útesu ;-) [just kidding]
Sem myslel, jestli je tohle záležitost prostě obyčejného lyžování, nebo nějaké takové zajímavosti (20m útes) nebo smůla na nějakou hodně blbou náhodu.
V Praze se teď skoro běhat nedá, tak taky pěkně ležím doma (obdařen nějakým virem) :-)
Supe, nekecej a mazej ven ;-))