S menším zpožděním doháním pravidelný “reporting” mého naivního sportovního snažení :-). Duben byl velmi důležitým měsícem v tomto roce – odehrály se totiž dva první velké závody:
K závodům mám přichystaný samostatný post, který se zde objeví v průběhu víkendu. Řeknu jen, že oba dva se vydařily naprosto dokonale a s kamarády/spolu-běžci na ně budeme ještě hodně dlouho vzpomínat!
Měsíc duben byl tedy vydařený zcela maximálně, byť jsem si absolvováním dvou relativně dlouhých závodů v krátkém časovém rozestupu odvařil tříslo, které zlobí doteď. Ale plán byl plán, běhat se muselo zdraví-nezdraví… (to trošku přeháním, do Pardubic jsem nastupoval s tím, že když to tříslo bude dělat neplechu, tak to zabalím a nebudu riskovat rozvinutí něčeho závažnějšího).
Každopádně jak jsem měl obě “půlky” z krku, nastal čas začít dávat se do kupy (= jezdit na kole :-). Druhou polovinu dubna jsem proto běh úplně pustil k vodě a zaměřil se na udržování kondice na silničce, která mi za těch 5 měsíců docela scházela.
Dokonce jsme vyrazili na jeden víkendový “regeneračně destrukční” pobyt v Horních Jeseníkách, kde jsme odjezdili naprosto neskutečné výlety na Dlouhé stráně a Praděd. Líbilo se nám tam natolik, že něco podobného s velkou pravděpodobností zopakujeme ještě letos v září či říjnu.
Suma sumárum mám za měsíc květen:
- naběháno 100 km
- natočeno 600 km
- nachozeno v horách ± 25 km
- naplaváno (pouze) 7 km (díky prioritnímu běhání šlo plavání celkově tak trochu do kytek, ale to se během nadcházejících měsíců všechno hravě dožene :-).
Díky dlouhým švihům na kole dost výrazně skočil celkový čas tréninků, který se za minulý měsíc po hodně dlouhé době dostal přes 40 hodin, tedy přes 10hod aktivního pohybu na týden, z čehož mám velkou radost! A nechápu, jak jsem to byl schopen
s prací a školou skloubit dohromady :-)
Celkově jsem tedy až na zdravotní problémy s levým tříslem maximálně spokojen s vývojem aktuální formy.
Dubnové výsledky mimo jiné vedly také k závazku, že si letos v listopadu “nadělím” maratonskou distanci.
