Fotografing


7
Mar 10

CykloPETR back on the bike!

Tento týden se pro mě odehrála poměrně důležitá událost — ve středu jsem se opět posadil na kolo a zhruba tak po 3 měsících ne-aktivity otestoval funkčnost “nového” předního křížového vazu v levém koleni. Ťuk-ťuk, alles gute :-).

Vyrazil jsem na obligátní vyjížďku podél Vltavy (cyklostezka A2) s cílem dojet na konec a zpět, celkem ± 22 km. Když jsem ale dorazil na točnu (viz obrázek níže), říkal jsem si, že bych to mohl zkusit natáhnout do Vraného n. Vltavou, neb se mi jelo docela dobře a počasí si o to vyloženě říkalo (5° C).

No a tak jsem jel dál :-).

A než jsem si uvědomil, že jsem Vrané přejel, byl jsem na vrcholu Zvole (viz průkazné foto), jednoho z mála delších stoupání v jižním okolí Prahy. “Docela úspěch”, řekl jsem si… Teď se ještě dostat zpátky na Podolí. Inu, abych to zkrátil, dorazil jsem živ a zdráv; ale návrat už taková pohoda nebyl a koleno jsem posledních 5 km docela cítil.

Každopádně jsem přesvědčen, že ještě takový měsíc a vše bude tam, kde jsem v prosinci přestal. Vytrvalost pomalu ale jistě nahoním na rotopedu, ztracenou svalovinu (rozdíl obvodu levého a pravého stehna nyní činí ± 2.5 cm) nabuším zpět na strojích. A vše tak trochu podpořím pravidelnými návštěvami plaveckého stadionu v Podolí.

Na rehabilitaci mi sice říkali, že se nic nemá přehánět. Já ovšem pocit, že bych něco hrotil, nemám. To si nechávám až na konec března, kdy se uskuteční další ze série spinning maratonů. No pain, no gain…, což?  :-))

Záběr cyklostezky v Podolí

Konec stezky v Podolí


12
Jan 10

Současný progress

… není moc velký ;-). Když se vrátím k příspěvku ze 7. prosince, který pojednává o první velké překážce, mám smutné pokračování.

Nakonec jsem totiž musel podstoupit plastiku předního křížového vazu (absolvováno 29. prosince dopoledne), která si vyžádá poměrně dlouhé léčení. Plné zahojení prý trvá až “9 měsíců”. Na kolo bych si měl sednou snaž již v březnu, do bazénu se dostanu zhruba ve stejnou dobu, problém ale bude běh. Ne dříve než v dubnu/květnu mě pustí na lehký výklus… O intenzivním pace-buildingu (trénink rychlosti, potřeba na kratší tratě jako New York Triathlon) tak nemůže být ani řeč :-|

2 fotky - na levé jsem těsně po operaci, na pravé asi týden po zákroku.

Post-operační fotky ;-)

Což ovšem neznamená, že bych na plánech na letošní rok něco rušil! Pouze bude potřeba pár věcí pozměnit… Nechci nic zakřiknout, do New Yorku ale rozhodně poletím. Už mám rezervace na dva termíny, nakonec rozhodne asi to, jak se vyvine situace ohledně závodu Maratona Dles Dolomites.

Jinak se ale mám docela dobře!

Zahájil jsem rehabilitace, většinu dne strávím v křesle/posteli s notebookem na klíně a díky tomu dny utíkají poměrně rychle (Facebook, práce v H1.cz, študium na VŠE). Další velkou výhodou je aktuálně probíhající promo-akce od UPC, díky které máme doma všechny kanály v kategorii Sports. I když se na TV dívám minimálně, playoff v NFL je docela dobrá kulisa k čemukoliv ;-)

Perlička na závěr: Každé odpoledne v 5 mám highlight dne –  injekce do břicha na ředění krve. Na začátku bylo docela frightful experience, teď už je z toho ale rutina. Silné povahy nechť samy posoudí…

http://www.vimeo.com/8652442