Rok 2011 byl ve srovnání s rokem 2010 dost jiný, zejména díky plavčíkovskému létu strávenému v USA. Sportovně jsem toho sice zažil méně (žádný vyloženě high-profile závod typu NYC Triathlon), nicméně zároveň mám pocit, že se toho v mém životě odehrálo prostě více.

No a právě ve světle aktuálních plánů — Erasmus ve Švédsku, diplomka atd. — jsem se rozhodl pro letošní rok pár věcí dost radikálně změnit.

1. Sport teď půjde na druhou kolej, dokončení školy a cestování má prioritu.
2. Vytrvalostní sport půjde dále ještě více stranou, letos bych se chtěl vrátit primárně do posilovny, což byla mj. činnost, se kterou to všechno začalo.
3. Na konci roku se uvidí, co dále :-)

Těch důvodů je hned několik, ale ten hlavní by se dal shrnout zhruba takto:  jakýkoliv závod na jaře či v létě vidím dost nereálně (ve smyslu dosažení takového času, za který bych se nestyděl :-), protože teď prostě nejsou ideální podmínky pro přípravu. Krom toho čas věnovaný ostatním činnostem vidím jako smysluplněji strávený než trápení v kopcích se stopkami. Nemluvě o tom, že:

• Tady nemám kde plavat.
• Venku se běhat sice dá, ale v těch mrazech to není nic záživného.
• Kolo jsem do Švédska pochopitelně nebral… nebylo jaksi jak :-)

No a tak alespoň ta posilovna je jediné místo, kde se člověk přes týden trošku protáhne a zapomene na svět okolo. A po hodně dlouhé době mě pumpování železa dost chytlo!

Hold priority se mění, to je život :)

A je taky příjemné řešit přesně opačný problém co se hmotnosti týče. Zatímco u vytrvalců je každé kilo na škodu, v posilovně je to spíše naopak :)

Click here to view the embedded video.

• Hervis 1/2 Marathon Prague (www)
• Pardubický vinařský půlmaraton  (www)

K závodům mám přichystaný samostatný post, který se zde objeví v průběhu víkendu. Řeknu jen, že oba dva se vydařily naprosto dokonale a s kamarády/spolu-běžci na ně budeme ještě hodně dlouho vzpomínat!

Měsíc duben byl tedy vydařený zcela maximálně, byť jsem si absolvováním dvou relativně dlouhých závodů v krátkém časovém rozestupu odvařil tříslo, které zlobí doteď. Ale plán byl plán, běhat se muselo zdraví-nezdraví… (to trošku přeháním, do Pardubic jsem nastupoval s tím, že když to tříslo bude dělat neplechu, tak to zabalím a nebudu riskovat rozvinutí něčeho závažnějšího).

Každopádně jak jsem měl obě “půlky” z krku, nastal čas začít dávat se do kupy (= jezdit na kole :-). Druhou polovinu dubna jsem proto běh úplně pustil k vodě a zaměřil se na udržování kondice na silničce, která mi za těch 5 měsíců docela scházela.

Dokonce jsme vyrazili na jeden víkendový “regeneračně destrukční” pobyt v Horních Jeseníkách, kde jsme odjezdili naprosto neskutečné výlety na Dlouhé stráně a Praděd. Líbilo se nám tam natolik, že něco podobného s velkou pravděpodobností zopakujeme ještě letos v září či říjnu.

Suma sumárum mám za měsíc květen:

• naběháno 100 km
• natočeno 600 km
• nachozeno v horách ± 25 km
• naplaváno (pouze) 7 km (díky prioritnímu běhání šlo plavání celkově tak trochu do kytek, ale to se během nadcházejících měsíců všechno hravě dožene :-).

Díky dlouhým švihům na kole dost výrazně skočil celkový čas tréninků, který se za minulý měsíc po hodně dlouhé době dostal přes 40 hodin, tedy přes 10hod aktivního pohybu na týden, z čehož mám velkou radost! A nechápu, jak jsem to byl schopen
s prací a školou skloubit dohromady :-)

Celkově jsem tedy až na zdravotní problémy s levým tříslem maximálně spokojen s vývojem aktuální formy.

Dubnové výsledky mimo jiné vedly také k závazku, že si letos v listopadu “nadělím” maratonskou distanci.

Click here to view the embedded video.

Ono se to nezdá, ale když si takto zrekapitulujete uplynulých 52 týdnů, nestíháte se divit, jak rychle ten čas letí.

Ta 3-minutová videa si s oblibou pouštím několikrát do roka. A je opravdu zajímavé sledovat, jak se člověk mění a jak se mění i prostředí okolo něj. Taky mi pomáhají s připomínáním toho, že v životě bychom se měli řídit tímto mottem:

Do you live like today is the last day of your life?
~ Lance Armstrong (maybe :-)

Aneb carpe diem, jak říká můj milovaný bratr :-) Pro úplnost zmíním ještě popis projektu na Flickr skupině:

Once a week post a photo of something you are most grateful for. This gives us a chance to reflect on the good things we have learned from or that have made us better in our everyday lives or things we just enjoy! I think everyone needs to be more grateful for what they have now days instead of always thinking about what we want! This is one of the things we can do to be more gracious people. It will be like a photo gratitude journal.

A závěrem – pokud jste předchozí Blessings projekty neviděli a máte chvilku volného času, mrkněte na rok 2009 a rok 2008.

Ničím se nechlubím, ba naopak, když se na to takto zpětně dívám, vidím především mezery ve srovnání s některými kamarády a prostor pro zlepšení v nadcházející sezóně.

Na druhou stranu se ale musím pochválit:

Ještě v březnu jsem pajdal o berlích, 10 měsíců
na to jsem quicker & faster than ever :-)

Sportovní aktivity za rok 2010:

• Kilometry ve vodě celkem: 158
• Kilometry na kole celkem: 4802
• Kilometry běhu celkem: 521

• Hodiny ve vodě celkem: ± 70
• Hodiny na kole celkem: ± 222
• Hodiny běhu celkem: ± 51

• Hodiny posilovny celkem: 32
• Hodiny ostatních aktivit celkem: 8
  (především výšlapy na Lysou horu a Radhošť)

• Celkem závodů: 5 (2 triatlony, 3 road-race závody)

Když to vezmu celkově, tak odtrénovaných 400 hodin není až tak hodně, nicméně začátek mé sezóny byl jaksi “posunut” problémy s kolenními vazy prakticky až na duben, takže jsem celkově spokojen. Jen ten počet závodů je nějak proklatě nízko :-).

Hlavní úspěchy v roce 2010:

• 2. místo (age group) @ Stissing Sprint Triathlon (sprint distance)
• 7. místo (age group) @ Nautica New York City Triathlon (olympic distance)
• osobák v Běchovicích (10 km @ 42:52)

Přeji vám všem do nového roku spoustu úspěchů, příjemných chvil s blízkými a zaslouženou životní pohodu!

PF 2011

PS: Inspiraci pro tento příspěvek jsem získal již před více než rokem na blogu u jedné “online tri-kamarádky“, která se rovněž inspirovala u někoho dalšího :-)

S koncem roku nastává “povinnost” zhodnotit sportovní rok 2010. V zásadě:

Vydařil se (skoro) perfektně!

Proč skoro? Našlo by se pár drobností, které se nevyvedly úplně podle plánu… Celkově jsem ale nadmíru spokojen a vynasnažím se, aby ten nadcházející rok byl zase o něco intenzivnější, rychlejší, objemnější a především injury-free!

Takže tedy, co se VYDAŘILO?

• Úplná rekonvalescence z prosincového úrazu kolene (plastika vazů)
• Pobyt v Americe a účast na tri-závodech (Stissing Sprint & Nautica NYC Tri)
• Účast na běžeckých závodech (Night 10k, Memoriál E. Zátopka, Běchovice)
• Expedice s Biketourem u nás (ČR – Dresden) i v zahraničí (Lago di Garda)
• Rychlost – letos padla řada osobáků jak na souši, tak i ve vodě
• Dokončení Bc. studia (vím, to zde moc nepatří, ale to je šumák :-)

A co úplně NEVYŠLO?

• Účast na silničních závodech (King Šumavy, DoksyMan) a kratších triatlonech
  v ČR (xTerra, IT Triatlon), které vždy ztroskotaly s dopravou
• Systematická příprava – došlo k několika výrazným výkyvům, které cestu
  k výsledkům zbytečně komplikovaly (práce, škola apod.)

Příští sportovní sezónu, která zanedlouho začne, budou tyto věci prioritou. Reálně přemýšlím o nějaké ojetině (jasným favoritem je stará dobrá Felda :-).
Ta by se o všechno to závodní cestování postarala zcela s přehledem. No a pokud jde o tu systematičnost – zde nezbývá než se snažit a postupem času najít ideální způsob, jak zkombinovat práci – osobní život – sport. Třeba se to povede.

Plány na rok 2011 jsou zatím velmi hrubé – nicméně motivace je teď hodně vysoko a těším se na všechny sportovní okamžiky, které jsou přede mnou…

… a že jich teda bude! :-)

Asi nejlepší místo pro zahájení túry je městečko Ostravice, které jsou na východní straně od vrcholu. Délka trasy nahoru záleží, kterého parkoviště využijete (díky velkému množství hotelů většinou nebývá problém vůbec zaparkovat), my jsme vzhledem k mírnému časovému pressu volili jedno z těch výše umístěných.

Z parkoviště u hotelu Sepetná to je necelých 6 kilometrů na délku a převýšení necelých 700 vertikálních metrů. Když se jde z Ostravice, tak se výšlap o necelé 3 km natáhne a výškově to pak celkově udělá více než 900 metrů, což už člověku dá docela zabrat :-)

Lysá Hora - Peak.AR iPhone App

Velkým překvapením bylo množství sněhu — prakticky  od 900 metrů n. mořem byla souvislá pokrývka. Po cestě nahoru to šlo dobře… pak to ale zmrzlo a cesta nazpět byla místy hodně veselá: dvakrát jsem se položil :-]

Tak a příště na kole!

Zasněžená Lysá hora...

Veletrhu SportLife pořádaného v Brně jsem se neúčastnil poprvé. Sport totiž považuji za velmi důležitou součást životního stylu, sám sebe řadím mezi vysoce aktivní cyklisty a baví mě sledovat veškeré dění okolo tohoto nádherného sportu. I proto pro mě byl tento veletrh zajímavý, protože zaštiťoval výstavu BikeBrno, tedy jednu z mála významných cyklo-akcí na našem území a ve střední Evropě vůbec. Prezentaci novinek na nacházející rok jsem si nemohl nechat ujít.

Před samotným odjezdem jsem na stránkách BVV sledoval seznam vystavovatelů a byl jsem trochu překvapen absencí některých renomovaných a z mého pohledu důležitých značek – za české Author, za zahraniční například Trek. Každopádně počet prezentovaných značek byl více než dostačující a již před odjezdem jsem věděl, že bude velmi zajímavá podívaná.

Tento ročník jsem ovšem na veletrh vyrazil i s cílem systematického hodnocení expozic jednotlivých značek. Nemohu říci, že bych v předešlých letech stánky nehodnotil, avšak vnímal jsem je spíše pasivně – u velkých značek jsem “vypiplaný” stánek bral jako samozřejmost, u těch menších (a povětšinou českých) značek jsem zase čekal relativně jednoduché, avšak dostatečně připravené prostory pro prezentaci.

BikeBrno probíhalo ve 2 pavilonech (F a V). Kdybych měl komplexně zhodnotit pavilony samotné, tak bych F-ko označil za zdařilejší a atraktivnější, jelikož obsahovalo prakticky všechna velká jména v cyklistice, kdežto V-ko na mě působilo dojmem levných čínských kol. Možná toto rozdělení bylo záměrem, na mě jako návštěvníka to ale nepůsobilo příliš vyváženě. F-ko totiž bylo prvním pavilonem, který jsem prošel, a viděl jsem zde jednu novinku a exkluzivní exponáty za druhou, u V-ka to byl přesný opak.

Než se dostanu k hodnocení jednotlivých stánků, považuji za důležité zmínit ještě jeden fakt – celý veletrh jsem se nemohl zbavit dojmu, že většina vystavovatelů je mírně otrávena a že (řečeno s nadsázkou) nemá zájem své produkty prezentovat. Samozřejmě, našly se výjimky, ale je to asi dáno tím, že samotný veletrh je zaměřen na obchodníky – funguje především jako kontraktační setkávání výrobců, velkoobchodů a zástupců značek.

Když ale například u stánku kol Specialized, který mimo jiné prezentoval svou technologii BodyGeometry Fit, všechny hostesky seděly na pohovce a několik minut neprojevily sebemenší zájem komunikovat s kolemjdoucími návštěvníky, říkal jsem si, že je něco špatně.

Stánek – resp. obří výstavou plochu – měli připravenou perfektně a prezentovali ohromný počet silničních i MTB kol; tento nedostatek mi ale celkový dojem z prezentace firmy prostě a jednoduše zkazil.

Jako nejlépe hodnocený stránek musím jednoznačně zvolit KoloKram.cz (zastoupení českého elektronického obchodu), u kterého bylo k vidění to nejlepší, co se momentálně nachází na trhu. Ať už to bylo elektrické řazení od Shimana, či celokarbonové skvosty ve vlastním designu (rámy precizně nalakované technikou air-brush se sloganem fully colocramized). Navíc zde bylo zajištěno občerstvení v podobě kvalitního piva Svijany, o návštěvníky se staral početný a odborný personál…

Anihilator - KoloKram.cz

V paměti mi dále utkvěl americký Scott, který v pavilonu namísto “obyčejného” stánku měl vlastní kamion – a tedy dost “vybočoval”, resp. převyšoval ostatní.

Pokud jde o ty nejhorší expozice (nehodnotím levné expozice čínských vystavovatelů, kde nebylo prakticky nic k vidění), tak mě jednoznačně nejvíce zklamal americký Cannondale. Výstavná plocha i počet exponátů byl velmi malý, a to i přesto, že tento výrobce má rozhodně co nabídnout – za vše uvádím unikátní řešení předního odpružení u MTB kol: jedno-ramenné vidlice Lefty.

Veletrh jako celek ale veskrze hodnotím pozitivně, zanechal ve mně dobrý dojem a jsem přesvědčen, že příští rok jej navštívím znovu. Nevím proč, ale baví mě okoukávat sportovní výrobky za takové ceny, u kterých člověk musí hodně dlouho hledat racionální důvod, kterým by si obhájil jejich koupi…

A nesmírně těším se, až si sadu karbonových ráfků jednou skutečně pořídím, a bude mi jedno, že bych za takovou částku mohl koupit i slušnou ojetinu.

LiveStrong Days bylo podle čísel z rána zorganizováno více než 1 000, a to ve více než 60 zemích světa.

Já jsem se jednoho taky zúčastnil coby organizátor, byť to bylo hodně neformální a hodně last-minute :-). Ve svém rodném městečku Nový Jičín jsem na odpoledne domluvil společný výběh, na kterých jsem pozval pár sportujících kamarádů/spolužáků. Nakonec se nás sešlo poskrovnu – byli jsme sice jen 4, což ale nic nemění na tom, že tuto premiéru beru jako maximální úspěch :-) Dokonce o nás napsali na blogu LiveStrong, kde se shromažďovali příběhy/fotky všech účastníků!

LiveStrong Day

Celkem jsme uběhli 12 kilometrů, trasa dost kopcovitá, ale s nádhernými výhledy na okolí u nás v kraji:

• Náměstí TGM, Skalky, Čerťák, Svinec (nejvyšší bod v okolí), Oční studánka, Loučka, Bocheta, Náměstí TGM a završení na Luční ulici u babičky :-)

Trasa dnešního LiveStrong Day runu

Tempo takové ideální, místy jsme to pálili, místy jsme šli a bavili se tak o všem možném. I když jsem dneska ráno měl vyloženě chřipkový stav, tak jsem nakonec velmi rád, že jsme vyrazili a proběhli se. Příští rok to bude mnohem větší akce, to slibuji :-)

Na závěr dávám odkaz na blog LiveStrong, kde se v průběhu dne objevují fotky z ostatních zemí… Mrkněte na ně, stojí rozhodně za to!

Už jen 83 dní…

Ale zpět k závodu – do startu zbývá “pouhých” 83 dní, tedy necelé 3 měsíce. Již nyní si troufám říci, že bych závod (1,5 km plavání, 40 km silnička, 10 km běh) zvládl, ale nejspíše v takovém čase, kterým bych se příliš nemohl chlubit. A proto nastal čas trošku systematicky rozvíjet rychlost a silovou vytrvalost…

No a jelikož já těmto věcem prd rozumím, vyhledal jsem pomoc profíků na slovo vzatých, tedy Trisport Team. S Trisport Teamem jsem již absolvoval například plavecký camp v  Kralupech, kde jsem vedle značného progressu (5 sekund na 200m kraula) poznal zejména přednosti jedné místní cukrárny, která se specializuje na jahodové větrníky :-).

Včera jsem obdržel program na první týden a začal se smát… Ptal jsem se sám sebe, jestli jsou ty objemy a časy myšleny vážně. Byl jsem ujištěn, že ano :-). Tak jsem zvědav, jak to dopadne. Já si od systematického tréninku každopádně slibuji hodně. Průběžně budu informovat o tom, jak příprava probíhá.

Závěr vezmu trošku off-topic, ale musím se pochlubit o našem společném úspěchu v dresu Biketouru, který spočívá v překonání trasy Praha – Drážďany (± 230 km) na horských kolech. Vše se odehrálo ve dnech 15. až 18. dubna (celkem 3 noclehy v penzionech, které byly moc zajímavé :-), podrobný report se časem objeví zde či na blogu jednoho z účastníků. Já nabídnu alespoň jednu fotku z cyklo-dálnice, která vede až do samotného centra Drážďan.

Prague - Dresden

PS: Předem se všem omlouvám za to, že mě do června neuvidíte v žádné hospodě :-). Kvůli ukončení semestru a zahájení prací na bakalářce teď toho volného času prostě a jednoduše  moc nezbude…

1. Event-only registration
2. Full year registration

Byť pro mě jako Čecha bylo celoroční členství zbytečné a nevýhodné (cena 10$ vs 39$), nakonec jsem jej přeci jen zvolil… Hlavní výhodou totiž byla možnost získat early-entry registraci právě pro NYC Triathlon. Což byl vzhledem ke skutečnosti, že loni došlo k “vyprodání” všech startovních slotů za 22 minut, poměrně silný argument.

My USA Triathlon card

A dobře jsem udělal. Namísto registračních stresů, které si ostatní “užívali” během dnešní půlnoci, jsem již klidně spal s jistým přiděleným číslem.

Štěstí přeje připraveným!

Ráno jsem pak ještě zjistil, že loňský rekord byl letos překonán, a to dost výrazně… registrace na NYC Triathlon 2010 byla uzavřena 7 minut po spuštění ;-).